Proč většina sportovců zkrachuje do 5 let po kariéře a jak tomu předejít?

Profesionální sport je často spojován s představou vysokých příjmů, luxusního životního stylu a finanční nezávislosti. Statistiky však ukazují zcela jiný obraz. Podle výzkumu Asociace hráčů NFL zbankrotuje nebo se dostane do vážných finančních problémů přibližně 78 % hráčů do dvou let po ukončení kariéry (National Football League Players Association, 2016). V NBA se obdobné potíže objevují u přibližně 60 % hráčů do pěti let od konce kariéry (Papanikolaou, 2019). Ačkoli v českém prostředí nejsou podobná data systematicky shromažďována, zkušenosti finančních poradců a sportovních klubů ukazují, že trend je podobný, jen v menších částkách.

Proč sportovci krachují?

Hlavním důvodem finančních problémů po kariéře je krátká doba výdělečné činnosti. Průměrná délka profesionální kariéry ve fotbale nebo hokeji se pohybuje mezi 8–12 lety (Smith, 2020). Ve srovnání s běžným pracovním životem, který trvá 40 a více let, jde o extrémně krátké období. Sportovci navíc často začínají vydělávat výrazné částky už v mladém věku, kdy nemají dostatek zkušeností s hospodařením.

Dalším faktorem je životní styl. Vysoce viditelné profese jsou spojeny s tlakem na reprezentaci, což vede k nákupu drahých aut, nemovitostí a značkového oblečení. Spotřeba převyšuje schopnost tvorby rezerv, a pokud se příjmy náhle zastaví, sportovec zůstává s vysokými fixními náklady, které není schopen pokrýt (Smith, 2020).

Nezanedbatelnou roli hrají i investiční chyby. Sportovci jsou často cílem nepoctivých poradců, kteří jim slibují nereálné zhodnocení. V USA je známý případ bývalého boxera Evandera Holyfielda, který během kariéry vydělal více než 200 milionů dolarů, ale kvůli špatným investicím a životnímu stylu přišel o většinu majetku (Papanikolaou, 2019).

V českém prostředí se opakují obdobné scénáře, i když v menším měřítku. Někteří hokejisté a fotbalisté z první ligy přiznávají, že po konci kariéry museli rychle nastoupit do běžného zaměstnání, protože neměli žádné úspory ani plán B. Přechod z desítek tisíc měsíčně k průměrné mzdě v civilním životě je pro mnohé šokem.

Psychologický rozměr

Krach sportovců není jen finanční, ale také psychologický. Mnozí identifikují svou hodnotu výhradně se sportovní kariérou. Po jejím konci ztrácí nejen příjem, ale i identitu a sebevědomí. To může vést k depresím, závislostem a špatným rozhodnutím, která jejich finanční situaci ještě zhoršují (Gustafsson, 2017).

Jak tomu předejít

Prevence začíná už během kariéry. Základem je finanční gramotnost, tedy schopnost rozumět svým příjmům, výdajům a možnostem, jak peníze dlouhodobě zhodnotit. V českém prostředí by mělo jít ruku v ruce s odborným poradenstvím, ideálně od lidí, kteří sami prošli sportem a rozumí jeho specifikům.

Dalším krokem je diverzifikace příjmů. Sportovec by neměl spoléhat pouze na platy a bonusy, ale už během kariéry investovat do vzdělání, podnikání nebo finančních nástrojů, které mu zajistí zdroj peněz i po konci aktivní činnosti (Válková, 2020).

Důležitou roli hraje i psychická příprava na konec kariéry. Sportovec musí přijmout, že jeho životní dráha je omezená a že další kapitola je nevyhnutelná. V zahraničí fungují programy přechodu sportovců do civilního života, například vzdělávací akademie NBA nebo fondy NHL Players Association. V českém prostředí tuto roli postupně přebírají specializované poradenské společnosti, které propojují finanční plánování s psychickou a kariérní podporou.

Zkrachovat po kariéře není osudem, ale důsledkem nepřipravenosti. Statistiky ze Spojených států ukazují, že i milionové příjmy nezaručují dlouhodobou stabilitu, pokud chybí finanční gramotnost a plánování. Český sport má výhodu v tom, že částky nejsou tak vysoké a rizika lze snáze kontrolovat. Přesto platí, že bez přípravy se i úspěšný hráč první ligy může během pár let dostat na hranici finanční existence.

Pro mladé sportovce je proto klíčové přemýšlet o budoucnosti už dnes. Kariéra je krátká, ale život dlouhý. Rozhodnutí, která udělají u první smlouvy a v prvních letech, určují, zda budou po kariéře hrát v klidu, nebo bojovat o přežití.

Zdroje

Gustafsson, H. (2017). Psychological aspects of sports career termination. International Journal of Sport and Exercise Psychology, 15(4), 431–445.

National Football League Players Association. (2016). NFL Player Financial Wellness Study. Washington, DC: NFLPA.

Papanikolaou, G. (2019). Financial distress among professional athletes: Causes and prevention. Journal of Sports Economics, 20(6), 745–762.

Smith, J. (2020). Professional sports careers: Income, risks and post-retirement challenges. London: Routledge.

Válková, H. (2020). Právní aspekty profesionálního sportu v ČR. Brno: Masarykova univerzita.