První smlouva sportovce: co všechno musíš vědět, než podepíšeš?

Pro každého mladého sportovce představuje první profesionální smlouva okamžik, na který dlouhá léta čekal. Znamená vstup do světa dospělého sportu, kde už nerozhoduje jen výkon na hřišti, ale i schopnost orientovat se v právních a finančních otázkách. Zatímco na trénincích a zápasech mají sportovci k dispozici trenéry, fyzioterapeuty nebo mentory, při podpisu první smlouvy se často spoléhají jen sami na sebe nebo na rodiče. Právě v této chvíli se ale dělají chyby, které mohou mít dopad na celou kariéru.

Hrubá vs. čistá mzda: realita příjmů

Jedním z prvních překvapení je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Sportovci často vidí na smlouvě částku, která vypadá atraktivně, ale zapomínají, že to není to, co reálně obdrží na účet. V České republice je zaměstnanec povinen odvádět z hrubé mzdy daň z příjmu fyzických osob (15 %), dále pojistné na sociální zabezpečení (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). V praxi to znamená, že z hrubé mzdy zůstane sportovci přibližně 70 % částky (Ministerstvo financí ČR, 2023). U vyšších příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy se navíc uplatňuje tzv. solidární daň.

Pro lepší představu: pokud smlouva uvádí hrubou mzdu 50 000 Kč, sportovec si reálně odnese přibližně 35 000 Kč. U částky 100 000 Kč hrubého je čistý příjem okolo 70 000 Kč. Tyto rozdíly je třeba brát v úvahu už při vyjednávání smlouvy, aby očekávání odpovídala realitě.

Zaměstnanecký poměr vs. OSVČ

V českém právním prostředí se profesionální smlouvy sportovců uzavírají buď ve formě pracovněprávního vztahu (nejčastěji smlouva o profesionálním výkonu činnosti podle zákona o podpoře sportu), nebo na základě obchodního vztahu, kdy sportovec působí jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

Zaměstnanecký poměr přináší větší jistotu, protože sportovec je chráněn zákoníkem práce a má nárok na placenou dovolenou či nemocenskou. Na druhou stranu podléhá pevně stanoveným odvodům, které jsou vyšší než u OSVČ. Pokud sportovec funguje jako OSVČ, má větší flexibilitu, může využívat paušální výdaje a optimalizovat daňovou zátěž. Nese však vyšší odpovědnost za odvody a správu svých financí (Válková, 2020).

Výběr právní formy má zásadní vliv na čistý příjem a zároveň na ochranu sportovce při zranění nebo ukončení smlouvy. Proto je nezbytné konzultovat tento krok s odborníkem, který rozumí jak právním, tak finančním aspektům sportu.

Bonusy, prémie a nejistota příjmu

Velkou část smluv tvoří bonusy. Ty mohou být navázané na výkonnost (počet branek, asistencí, startů), úspěchy týmu (umístění v lize, postup do play-off) nebo na účast v mezinárodních soutěžích. Ačkoli mohou být velmi motivační a v dobré sezóně i násobně navýšit základní mzdu, jejich povaha je nejistá. Sportovec by měl plánovat výdaje podle fixní složky platu a bonusy vnímat spíše jako příjem navíc, ideálně k investování nebo tvorbě rezerv (Štenglová, 2021).

Pojištění: ochrana proti nečekanému

Zranění je největší hrozbou profesionální kariéry. V ČR se sportovec sice může spoléhat na zákonné nemocenské dávky, ale ty pokrývají jen malou část běžného příjmu. Proto je klíčové sjednat komerční pojištění, které kryje výpadek příjmů v důsledku úrazu nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti. Některé kluby zajišťují základní pojištění pro své hráče, ale často se vztahuje pouze na vybrané situace a není dostatečné. Individuální pojištění šité na míru sportovci je proto nezbytné (Česká asociace pojišťoven, 2022).

Právní aspekty a rizika

Právní úprava sportovních smluv je v České republice stále částečně nejednotná. Zákon o podpoře sportu, zákoník práce i občanský zákoník vytvářejí rámec, ale konkrétní podmínky se často liší podle sportu a klubu. Klíčové je pečlivě prostudovat ustanovení o ukončení smlouvy, podmínkách přestupu a případných sankcích.

Sportovec by si měl dávat pozor také na konkurenční doložky a ustanovení o povinné spolupráci s konkrétními partnery (např. dodavatelé vybavení). Tyto části smlouvy mohou výrazně ovlivnit jeho svobodu a příležitosti do budoucna (Válková, 2020).

Příklad z praxe

Talentovaný fotbalista podepsal v 19 letech smlouvu s regionálním klubem. Na smlouvě měl hrubý příjem 40 000 Kč, což se mu zdálo jako vysoká částka. Po odvodech mu však zůstalo necelých 28 000 Kč. Neměl uzavřené pojištění, a když se po roce vážně zranil, byl několik měsíců bez příjmu. Klub s ním navíc rozvázal smlouvu, protože nebyl schopen plnit povinnosti. Z mladého sportovce se během několika měsíců stal dlužník, který musel hledat práci mimo sport. Tento příběh ukazuje, jak důležité je rozumět smlouvě nejen z pohledu okamžitého příjmu, ale i dlouhodobé ochrany.

První profesionální smlouva není jen o částce uvedené na papíře. Je to začátek nové etapy života, ve které hraje roli právní povědomí, schopnost hospodařit s penězi i ochrana před riziky. Sportovec, který chápe rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou, rozumí významu pojištění, dokáže správně nakládat s bonusy a má právně vyváženou smlouvu, má mnohem větší šanci na stabilní a dlouhodobou kariéru.

Pro mladé sportovce je proto nezbytné, aby k první smlouvě přistupovali s maximální vážností. Tak jako na hřišti potřebují trenéra, v oblasti financí a práva potřebují odborníky, kteří je provedou úskalími a pomohou jim zajistit, že jejich kariéra nebude ohrožena zbytečnými chybami.

Zdroje

Česká asociace pojišťoven. (2022). Ročenka pojišťovnictví. Praha: ČAP.

Ministerstvo financí ČR. (2023). Daňový systém České republiky. Praha: MF ČR.

Štenglová, I. (2021). Obchodní právo pro praxi. Praha: Wolters Kluwer.

Válková, H. (2020). Právní aspekty profesionálního sportu v ČR. Brno: Masarykova univerzita.